Ředitel není údržbář aneb jak si usnadnit práci s učiteli

Ve firmách se často mluví o stylu managementu a práci s lidmi. Ve školství to není zcela běžné a osobnostní rozvoj učitelů je až na druhém místě za každodenní správou školy. Zateplení budovy je samozřejmě z ekonomického pohledu potřeba, ale žáky i zaměstnance nejvíce ovlivňují vztahy a atmosféra ve škole. A vychází to i v řeči čísel. Máme změřeno, že například loajalita ke škole souvisí s důvěrou ve vedení školy, ale také se schopností přijímat změny jako jsou třeba erní metody výuky. Učitelé jsou ochotni sami přicházet s podněty a také je implementovat ve vyučování. A co je možná ještě důležitější, dobří učitelé ze školy, a celkově školství, neodcházejí. Jak to má ale ředitel udělat, když podřízených je hodně a den má pouze 24 hodin?

Co správně nastaveným sociálním prostředím získáme?

Loajalitu a snížení fluktuace kvalitních zaměstnanců

Dokážete nyní říct jak jsou k vaší škole zaměstnanci loajální a nejsou jednou nohou na odchodu? Jste si opravdu jistí, že jsou spokojeni s vaším řízením a nepřijímají ho jen „na oko“? A víte, jestli u vás opravdu existují kolegiální vztahy?
Pravidelné měření sociálního prostředí školy dokáže odhalit všechny odpovědi na předchozí otázky. Zároveň dokáže sdělit, jaké jsou skutečné potřeby učitelů i ostatních zaměstnanců školy a tím zajistí snížení fluktuace dobrých zaměstnanců, kterým třeba sociální prostředí školy plně nevyhovuje, ale ostýchají se to říct napřímo.

Inovativní školu

Například na Základní škole Břečťanové má kvalita sociálního prostředí vliv na inovativnost organizace. Schopnost tvořit, inovovat a flexibilně se přizpůsobovat aktuální situaci je znakem dlouhodobě úspěšné a vitální vzdělávací instituce. Novým návrhům jsou navíc otevřeni i ze strany zaměstnanců, ti tak nemají obavy s nápady přijít a celkové metody výuky ještě více zkvalitnit.

„Díky ratingu jsme zjistili, že je naše škola zaměstnanci vnímána velmi dobře. Ukázalo se i několik oblastí, na které se v budoucnu více zaměříme. Cíl SocioRatingu zcela naplnil naše očekávání.“
Mgr. Miroslav Buchar, ředitel Základní škola Břečťanová

Zodpovědnost pedagogů a důvěru rodičů

Pedagogičtí pracovníci mají ve škole zodpovědnost za kvalitu vzdělání, rozvoj osobností žáků a celkový dopad na společenskou odpovědnost. Jestliže si to budou zaměstnanci uvědomovat a aktivně budovat, bude se zároveň budovat i důvěra rodičů a žáků ke kvalitě vzdělání na dané škole. Mateřská škola Bambi si díky tomu, že její zaměstnanci vnímají zodpovědnost silně, vybudovala vysokou důvěryhodnost ze strany rodičů, kteří své děti do této školky přihlašují.

„V rámci průzkumu spokojenosti našich zaměstnanců jsme získali cenné informace a komplexní přehled o silných a slabých stránkách. Pokud máte zájem o vytvoření dobrého klima na pracovišti a hledáte firmu, která provede kvalitní výzkum, pak mohu SocioRating jen doporučit.”
Ing. Helena Kottová, ředitelka MŠ a ZŠ Bambi

Jak v budování sociálního prostředí postupovat?

Pokud jste se z pozice vedení rozhodli cíleně budovat pozitivní sociální prostředí ve své škole, tak jste udělali první a nejdůležitější krok. Následně je potřeba udělat analýzou současného stavu. Nejjednodušší cestou, jak zjistit postoje svých lidí, je si tyto údaje změřit. Pozitivum je, že nad tím nemusíte trávit hodiny, týdny, či měsíce práce. Existují totiž nástroje, které vám rychle a levně mohou pomoci.

Pomůže i SocioRating

Pokud pro tento typ měření žádný nástroj neznáte, tak vám s tím můžeme pomoci my. K analýze používáme nástroj SocioRating vyvinutý česko-slovenskou firmou. Je postavený na anonymním dotazníkovém výzkumu a jsou do něj zapojeni všichni zaměstnanci v organizaci – tedy pedagogičtí, i ti nepedagogičtí. Hodnotí 5 průřezových oblastí, které mají vliv na kvalitu sociálního prostředí v organizaci. Tyto indexy jsme identifikovali na základě našeho 30letého hloubkového sociologického výzkumu. Jaké oblasti to jsou?

Samotný sběr dat potom probíhá online a výsledky mohou být k dispozici i do tří dnů od spuštění výzkumu. Samozřejmostí je možnost rozdělit si zaměstnance do různých skupin (například třídní učitelé vs netřídní učitelé, 1.stupeň vs 2. stupeň apod.). Při porovnání výsledků jednotlivých oblastí či skupin si pak můžete rychle stanovit priority, na kterých chcete s vedením pracovat.

Praktická ukázka výsledků ze SocioRatingu

Rozdělení, které můžete vidět na obrázku níže, ukazuje to, jak zaměstnanci vnímají možnost kariérního růstu. Můžeme si všimnout, že od všech nepedagogických pracovníků jsme se dozvěděli, že dle svého mínění nemají možnost pracovního postupu. Naopak pedagogové (nejvíce ti s praxí 7 – 14 let) vnímají možnost kariérního růstu pozitivně. Zajímalo nás tedy, zda je pro nepedagogy tato situace potenciálním důvodem k odchodu ze školy. Výsledek? Doslova 0 % nepedagogických pracovníků odpovědělo, že by kvůli nemožnosti kariérního postupu školu opustilo. Vedení školy tedy ví, že se touto oblastí nemusí zabývat a může se věnovat prioritnějším věcem. SocioRating nám navíc ukázal, že co se může zdát na první pohled jako problém, tak při kontrolním měřením vůbec tak horké být nemusí.

Pokud si nejste jistí, zda je to pro vás „to pravé“, neváhejte se na nás obrátit a domluvit si s námi nezávislou konzultaci. Kontaktovat nás můžete zde. Těšíme se na spolupráci!

Koho už měření sociálního prostředí posunulo k vylepšení kvality výuky a atmosféry pracovního prostředí?